Země původu : Čína

Hmotnost psa : max. 5 kg

Hmotnost fenky : max. 5,5 kg

Délka života : 12 až 13 let

Velikost : 15 až 23 cm

Hlava : Velká , široká , mezi ušima plochá. Čenich velmi tupý , široký a černý.

Oči : Vystupující , tmavé , kulaté , daleko od sebe . Dobře vyznačený čelní sklon. Široký nos s vráskami.

Uši : Srdcovité , převislé , ale ne dlouhé. Velmi plochý profil obličeje . Uši jsou bohatě osrstěné.

Ocas : Vysoko nasazený a překlopený na jednu stranu hřbetu.

Tělo : Krátké , vpředu silné , s širokým , dobře klenutým hrudníkem a s rovným hřbetem. Zjev má připomínat lva.

Tlapky : Ploché a velké , přední tlapky vně vytočené.

Nohy : Krátké , zadní nohy s jemnějšími kostmi , přední nohy v lokti obloukovitě ohnuté.

Osrstění : Velmi dlouhé , rovné , a hrubé pesíky překrývají hustou podsadu. Uši , zadní strana nohou , ocas a prsty mají mít bohaté osrstění . Zbarvení může být jakékoli.

Společenská plemena psů si získala mnohokrát přízeň králů i šlechty , ale pekingský palácový psík ( pekinéz ) stojí nepochybně v jejich čele , protože byl svého času posvátným zvířetem dvora čínských císařů.

Historie : Číňané ho považovali za ztělesnění pověstného psa Foo , zahanějícího zlé duchy , a uctívali ho jako božstvo. Poddaní se mu klaněli a jeho krádež se trestala smrtí. Když císař zemřel , byl jeho pes obětován , aby ho doprovázel i na onom světě. Po roce 1860 , kdy ve druhé opiové válce britské oddíly dobyly císařský palác , dostal se Pekinéz do Evropy. Císařská stráž měla rozkaz pobít všechny psy , aby se nedostali do rukou " bílých ďáblů " , ale pět psíků přežilo . Byli dovezeni do Anglie a jednoho z nich dostala darem královna Viktorie. Přiléhavě ho pojmenovala Looty - kořiist . Tato psí válečná kořist se stala předkem všech moderních pekinézů . Na výstavě se plemeno poprvé objevilo  ve Velké Británii r. 1893 a o několik let později bylo vystavováno i v USA.

Temperament :Pekinézi jsou odvážní , bojovní a oddaní . Jsou náchylní k dýchacím obtížím , a proto musí majitelé věnovat jejich zdraví zvýšenou pozornost.

Autor:Tereza Fojtů